Mezinárodní spolupráce na naší škole jede naplno i letos. Do projektu Erasmus+ se zapojují žáci 2. stupně, kteří spolupracují se školami ze Španělska a Nizozemska. V rámci projektu "Our Food – Our Planet" objevují, jak naše stravování ovlivňuje planetu, sdílejí své nápady se zahraničními vrstevníky a společně hledají cesty k udržitelnějšímu životnímu stylu. Nejde jen o angličtinu v praxi, ale také o spolupráci, nové pohledy na svět, spoustu inspirace a nová přátelství.

Projektové setkání ve Spijkenesse, Holandsko

Sofie Kadlečková, 9.A

Náš Erasmus do Holandska byla neuvěřitelně krásná. Strávila jsem celý týden v městečku Spijkenisse, které mě hned na první pohled okouzlilo. Už od začátku bylo jasné, že tento pobyt bude plný nových zážitků, poznání a zajímavých setkání. Důvodem našeho pobytu byl projekt „Our Food, Our Planet“, který byl zaměřený na jídlo a jeho vliv na naši planetu. Během pobytu jsme měli také možnost ochutnat jejich národní pochoutky a poznat holandskou kuchyni.

Odjížděli jsme večer a přestupovali jsme v Děčíně na přímý vlak do Spijkenisse. Vlak do Spijkenisse byl velmi zajímavý – připadala jsem si v něm skoro jako v Harry Potter filmu. Celá cesta byla dlouhá, ale zároveň plná zážitků a těšení na to, co nás čeká. O průběhu cesty by vám mohl více napsat Matúš.

Po příjezdu do Spijkenisse nás přivítali místní žáci, u kterých jsme byli ubytovaní. Moje hostitelka se jmenovala Martha. Na začátku jsme byly obě trochu nervózní a stydlivé, ale během pobytu jsme si na sebe rychle zvykly a nakonec to bylo skvělé. Přijeli jsme ráno a hned jsme šli do její školy. O programu, který pro nás škola připravila, napíše každý zvlášť podle svého dne, protože jsme si témata rozdělili už ve vlaku. Po skončení programu si nás vyzvedl její tatínek a jeli jsme k nim domů, kde mě velmi srdečně přivítala i její maminka. Po náročném dni jsem si mohla odpočinout a večer mě mile překvapila výborná večeře i dezert. Poté jsme jeli na večerní výlet k obrovské lodi, která se nachází v oblasti Maasdijk. Bylo to opravdu fascinující – překvapilo mě, jak může být tak velká stavba na vodě.

Další den mě vzali do historického městečka Brielle. Říkali mi, že je to jedno z nejstarších měst v okolí a že má bohatou historii. Dozvěděla jsem se, že bylo v minulosti napadeno Španěly. Prohlídku jsme zakončili v centru města, kde jsme si dali výbornou pizzu. Ve středu jsme jeli do muzea, kde jsme měli program o Evropské unii. Dostali jsme kartičky s otázkami a odpovědi jsme hledali přímo v expozici. Chodili jsme po muzeu a snažili se najít správné informace. Bylo to zajímavé, protože to nebyla jen obyčejná prohlídka, ale museli jsme nad vším i přemýšlet. Na konci jsme podle svých odpovědí zjistili, jaký typ osobnosti jsme. Já jsem vyšla jako filantrop, tedy člověk, kterému záleží na pomoci ostatním, což mě potěšilo. Poté jsme se přesunuli do města The Hague (Haag), kde jsme si prošli centrum a měli i volný čas. Každý si mohl město projít podle sebe, něco si koupit nebo si jen užít atmosféru. Byl to hezký a zajímavý den.S rodinou jsme následně jeli do velkoměsta Rotterdam. Prošli jsme si jeho centrum, které je známé svou moderní a velmi netradiční architekturou. Večer mě moje hostitelka vzala do japonské restaurace na sushi, což mě moc potěšilo.Zaujal mě také jeden fakt – jakmile v Holandsku vysvitne slunce, lidé si hned plánují setkání venku, jdou na jídlo nebo na kávu. Přišlo mi to vtipné, ale zároveň je to pravda. Další den, který byl zároveň naším posledním večerem, jsem se jela projet na kole s Marthou. Jejich cyklostezky jsou skvělé – nejsou tam žádné kopce, takže si jízdu člověk opravdu užije. Moc se mi to líbilo a přála bych si, aby něco podobného bylo i u nás. Večer jsme zakončili sledováním filmu.

V pátek, tedy v poslední den, jsme po školním programu měli ještě volný čas. Dostala jsem také jejich pochoutky domů. S Marthou jsme ještě koukali film a poté mě odvezli na nádraží, kde jsme se rozloučili. I když jsme si plánovali, že si mě třeba „tajně vezmou“ domů, nakonec jsem musela odjet zpět. Cesta domů probíhala stejně jako cesta tam, jen v opačném směru. Byl to týden plný zážitků a nových zkušeností. Upřímně se mi ani nechtělo odjíždět a už teď se moc těším, až k nám přijede Martha.

Tomáš Smutný, 8.A

V úterý jsem se svou rodinou navštívil město Schiedam, kde se nad městem tyčí velké větrné mlýny. Dříve jich bylo až dvacet, ale kvůli válce jich zůstalo jen sedm. Postavili také jeden nový, který místo mouky vyrábí elektřinu.

Zbytek mlýnů je stále funkční – některé vyrábějí mouku, ale ten, ve kterém jsem byl já, sloužil jako muzeum o historii mlýnů a jejich fungování. Dokonce tam byla i kavárna a prodávali tam mouku. Ukázali mi, jak mlýn funguje, a naučil jsem se mnoho nových věcí. Měl jsem také možnost si na zmenšeném modelu sám umlít mouku. Z vrcholu mlýna jsem viděl celé město, protože mlýny musí stát na vyvýšených místech, aby zachytávaly vítr. Promítali nám také film o historii těchto mlýnů. Byl to pro mě velký zážitek a toto město doporučuji navštívit.

V úterý jsme se také učili o zdravém stravování a o tom, jak vařit bez kuchyně, což v podstatě znamenalo kombinování jednoduchých potravin. Například jsme jedli salátovou okurku se sýrem – okurku jsme oloupali a přikusovali k ní tvrdý sýr. Suroviny jsme nakoupili v nedalekém obchodě Albert. Zaujal mě tam lis na pomeranče, kde si zákazníci mohou sami vymačkat čerstvou šťávu. Vaření jsem si moc užil, byla to zábava.

Moje hostitelská rodina byla velmi milá. Maminka se jmenovala stejně jako moje (Marcela) a pracuje ve škole jako grafická designérka. Otec prodává barvy a laky, ale v minulosti se věnoval hudbě. Hodně jsme si povídali o rozdílech mezi našimi zeměmi. Cítil jsem se tam jako doma, i když jsem byl daleko od domova.

Dům byl na hezkém místě, schovaný mezi dalšími domy. Nebyl velký, ale byl úsporný a měl vše, co jsem potřeboval. Nedaleko bydlela i jejich babička. Každé ráno jsme si připravili oběd, jeli do školy a večer jsme společně sledovali fotbal.

Jsem moc rád, že jsem navštívil Nizozemsko.

Ela Šimůnková, 9.A

Během svého pobytu v Holandsku jsem byla ubytovaná v rodině Van Geffenových. Bydlí ve dvoupatrovém řadovém domě s malou zahrádkou a terasou ve Spijkenisse. Jejich táta pracuje v přístavu u lodí a mamka je zdravotní sestřičkou. Mají dvě dcery, Dilaru a Isabellu, kterým je 14 let, jsou to dvojčata. Rodina nemá žádná domácí zvířata. Mě hostovala Dilara a její dvojče Isabella hostovala Elišku, se kterou jsme měly i společný pokoj. Každý den nás táta vozil autem do školy i ze školy, bylo to zhruba 10 minut cesta. Ke snídani jsme většinou měly toastový chleba s nugátovou pomazánkou a čaj. Obědy ve škole mají drahé, tak jsme si ještě ráno připravovaly velkou svačinu sebou na celý den. Každý den vařila mamka teplé večeře, třeba kuře s bramborem, palačinky nebo něco jako čevabčiči.

V úterý po škole nás vzali na výlet do Rotterdamu a ukázali nám město a zajímavosti v něm. Hodně se mi líbily krychlové nakloněné domky, do kterých jsme se mohli jít i podívat. Další výlet, který jsme spolu podnikli byl na pláž. Svítilo sluníčko, moře bylo dost studené a foukal vítr, pláž byla písečná a byla plná malých různých mušlí, které jsme si s Eliškou nasbíraly a přivezly domů. Škola většinou začínala kolem deváté hodiny, někdy i později. Budova školy byla obrovská v porovnání s naší malou školou v Lípě.

Ve čtvrtek jsme ve škole začali prvním workshopem na kterém jsme si zahráli malý kvíz a poté jsme se rozdělili do skupinek a každý si zasadil do kelímku sazenice rajčat. Následoval druhý workshop, na úvod jsme si pustili video a pak jsme se znovu rozdělili do skupin. Vytvářeli jsme si naše zdravé týdenní menu, které muselo obsahovat snídaně, svačiny, obědy i večeře.

Po workshopech jsme jeli autobusem do skleníku. Na začátku jsme měli přednášku a pak jsme si museli pořádně očistit a vydezinfikovat ruce i boty, také jsme si oblékli obleky, rukavice a čepice, abychom mohli vstoupit do skleníku. Ve skleníku jsme pozorovali jak rostou rajčata a poslouchali jak se o ně pečlivě starat. Kolem poletovali čmeláci, kteří opylovávali květy rajčat. Když jsme vyšli ze skleníku, měli jsme ukázku různých pomůcek, které se používají k lepší úrodnosti rajčat. Nejlepší byla nakonec ochutnávka různých druhů malých rajčátek.

Pobyt v Holandsku byl pro mě moc zajímavý, líbil se mi program a rodina, která byla moc milá, ochotná a cítila jsem se u nich dobře.

Číslo projektu: 2025-1-CZ01-KA121-SCH-000338895