Projekty, které jsou realizovány v naší škole v rámci programu Erasmus plus, umožňují učitelům vzdělávat se v anglickém jazyce a vylepšovat tak své jazykové dovednosti.
Této možnosti jsem velmi ráda využila a vybrala si pro mé studium angličtiny čtrnáctidenní jazykový kurz ve vzdáleném Exeteru.
Exeter je hlavní město hrabství Devon na jihozápadě Anglie. Rozkládá se na obou březích řeky Exe. Důvodů, proč jsem si vybrala toto město, jsem měla několik. Jednak se prý jedná o nejslunnější a nejteplejší oblast v Anglii, za druhé bylo toto město zvoleno jako „Top British City for Quality of Life“ díky nízké kriminalitě a čistému ovzduší. Třetím důvodem pak byly výborné reference na školu, kterou jsem si pro své vzdělávání vybrala, The Globe English Center.
Po dvouhodinovém letu z Prahy do Londýna a třiapůlhodinové jízdě autobusem z Londýna jsem se večer 22. dubna ocitla v Exeteru na nádraží. A od té chvíle se o mě vzorně starala moje hostitelská rodina, u které jsem byla celých čtrnáct dní ubytovaná. Byl to manželský pár, pán i paní byli oba velmi milí. Jejich snídaně i večeře byly vynikající, ale co bylo nejlepší, že každé ráno a každý večer si se mnou rádi povídali a dávali mi tak další lekce angličtiny s možností dozvědět se mnoho zajímavého o životním stylu zdejších lidí.
Do školy jsem chodila pěšky. Hned v pondělí ráno se mnou šel pan Smith a ukázal mi tak spletitou cestu centrem města až ke škole. Pěšky jsem takto chodila pak denně, nebylo to déle než 30 minut. Škola začínala v 9 hodin a hned první den jsem absolvovala vstupní test a pohovor, abych byla zařazena do kurzu se studenty na stejné jazykové úrovni. Výuka trvala vždy 1,5 hodiny s přestávkou na kávu či čaj. K dispozici byla všem studentům malá kuchyňka a místnost k odpočinku, ke společným debatám. Zde jsme také o polední přestávce mohli poobědvat jídlo z balíčků, které nám připravovali hostitelské rodiny. Po obědě jsme mohli navštívit studijní místnost s počítači, s knihovnou, z níž bylo možné si zapůjčit různé učebnice nebo knihy v angličtině a číst si zde. V regálech jsem našla různé pracovní listy, roztříděné podle stupňů obtížnosti a podle gramatických jevů, které jsem si chtěla procvičit. Tyto jsem si mohla nakopírovat a vzít si je domů na procvičování.
Vyučující byli velmi přátelští, trpěliví, ochotní jakkoliv pomoci. Lekce byli velmi zajímavě vedené, s pestrou náplní. Ve studijní skupině jsme první týden byli jen čtyři a druhý týden dokonce jen tři. Mí kolegové byli z Itálie, Francie, ze Švýcarska a ze Saúdské Arábie. Komunikovat jsme tak museli opravdu jen anglicky a dozvěděla jsem se také mnoho zajímavostí z běžného života i ze školního prostředí v těchto zemích.
Škola organizovala odpolední i večerní program zvlášť pro dospělé studenty a zvlášť pro děti, které se zde také vzdělávají. Hned první den jsem se zapsala i na odpolední workshopy. Začínaly vždy v 15 hodin a trvaly dvě hodiny. V rámci toho jsem tak navštívila například nejkrásnější historickou památku v Exeteru, známou katedrálu, kterou založili již Římané, prohlédla jsem si s průvodcem městské muzeum nebo jsem se naučila péci místní specialitu, tak zvané „scones“. S Glynnem, který organizoval tyto akce, jsme navštívili nedaleké městečko Dawlish, kde jsme se procházeli po pláži u moře a kde jsme kromě všudypřítomných racků na říčce, která se zde do moře vlévá, viděli černé labutě i s mláďaty.
Zážitků bylo mnoho a 14 dnů uteklo jako voda. Do kufru jsem sbalila sešity s poznámkami, pracovní listy, obrázky a certifikát. Snažila jsem se opravdu studovat od rána do večera a do hlavy ukládat vše, co mi čtrnáctidenní pobyt v této krásné krajině, mezi příjemnými lidmi místními i ze vzdálených zemí, nabízel. Nyní bych ráda alespoň něco z toho chtěla uplatnit ve škole, při práci se svými žáky, na které jsem po celou dobu v daleké zemi také myslela.
Ing. Milada Kyselovská
