Díky projektu Erasmus Plus - Jazykové vzdělání pro pedagogy, který naše škola získala, jsem i já mohla vycestovat a posunout se o další kousek ve svém sebevzdělávání. Rozhodla jsem se „oprášit“ své nabyté znalosti německého jazyka z dob střední školy a jednoletého pomaturitního studia , abych mohla komunikovat se zástupci škol z německy mluvících zemí, kteří do naší školy jezdí díky různým projektům. Němčina se také hodí při občasných školních výletech do Německa nebo jen tak prohodit pár slovíček a pokynů například ve výuce prvouky či pracovních činnostech.
Pro svůj pobyt a jazykový kurz jsem si vybrala hlavní město Rakouska – Vídeň. Jazyková škola, kterou jsem navštěvovala, Actilingua Academy je moderní škola, která nabízí studium němčiny už 20 let a to jak pro dospělé po celý rok, tak také pro děti ve věku 12-17 let o letních prázdninách.
Můj kurz se skládal ze tří bloků – 1 blok gramatika a 2 bloky konverzace. Každý blok jsme měli jiného lektora – všichni byli samozřejmě rodilí mluvčí. I když třeba lektorka Duygu pochází původně z Turecka. (Že žije v Rakousku celkem početná menšina Turků, pro mě byla překvapivá informace.)
V mé skupině se sešlo hned několik národností : „šprechtila“ jsem s Italem Simeonem, Maďarem Peterem, Angličanem Jamesem, Turkem Sadikem, Japonkou Temi a se dvěma Švýcary Yanickem a Milenou. Všichni kromě mě a Petera byli dvaceti letí studenti, kteří ještě pořádně nevěděli, co budou dělat dál. Takže díky nim jsem se opět vrátila do svých „studentských“ let a na chvíli trochu omládla…
Začátky výuky byly pro mě docela krušné. Má domněnka, že slovíčka začnou hned naskakovat, se bohužel nepotvrdila. Nějakou chvíli to trvalo. Ale jelikož tam člověk nemá jinou možnost, než mluvit německy a němčinu slyší od rána do večera - i v televizi J, pomalu jsem si zvykla, a když jsem si dala „wiener Schnitzel“ na posilněnou, šlo to pak celkem samo.
Musím říct, že všichni lektoři byli úžasní. Gramatiku i nám neznámá slovíčka vysvětlovali s velkou trpělivostí. Všechny hodiny byly postavené moc pěkně, opravdu jsme se nenudili a co je důležité, hodně jsme se všichni nasmáli. Protože v hodinách nechyběly ani konverzační hry, tak nouze o zábavu rozhodně nebyla. Řekla bych, že se tam utvořila fajn parta. Kurz mě bavil a musím říct, že jsem si to užila. Být o 20 let mladší jedu hned a minimálně na měsíc!!!
Jen počasí mohlo být příjemnější. Ne nadarmo se říká aprílové počasí - opravdu si dělalo, co chtělo. Jak říkají Rakušané: „ April, April, er macht,was er will.“ Kromě pár pěkných dní, to moc na procházení a obdivování vídeňských památek bohužel nebylo. A že jich je! Například barokní zámek Schonbrun, Belveder, dále pak třeba Hofburg, Stephansdom, muzeum Albertina, Schmetterling Haus a nebo proslulé zábavní centrum Prater s Riesenratem / Obřím kolem/. A komu bylo chladno, mohl se zahřát vídeňskou kávou a Sachr dortíkem v jedné z několika vyhlášených kaváren.
Škola měla, pro nás studenty, připravený moc pěkný odpolední kulturní program. Každý den nám nabízeli zajímavé aktivity. Například výlet do Laxenburgu, procházku městem s vyprávěním legend o Stephansdomu. A jelikož jsem tam byla v době velikonočních svátků, mohli jsme si přijít namalovat i vajíčka nebo se jít podívat na tradiční velikonoční trhy na zámku Schonbrun.
Kdybych měla svůj pobyt ve Vídni a zkušenost z jazykového kurzu shrnout do dvou slov, znělo by to takto: „ ein unvergessliches Erlebnis“ – Nezapomenutelný zážitek. Pokud budu mít možnost se tam ještě někdy vrátit, určitě to udělám. Jednak člověk za 14 dní nestihne navštívit všechna zajímavá místa ve Vídni a také proto, že bych potřebovala ještě dalších 14 dní němčiny, abych se svým jazykovým projevem byla úplně spokojená. Těším se, až k nám zavítá opět nějaká škola z německy mluvících zemí a já budu moci zúročit to, co jsem konečně pochopila - třeba Konjuktiv II. J
Mgr. Lenka Zárubová