Erasmus+ v Baskicku: Nezapomenutelný týden plný zážitků a nových přátelství
V rámci projektu Erasmus+ s názvem „Battle of Wardrobes“ se žáci 4. a 5. třídy zúčastnili mezinárodního setkání v baskickém městě Zeberio ve Španělsku. Projektové aktivity probíhaly během celého školního roku a závěrečné mezinárodní setkání představovalo krásné vyústění společné práce všech zapojených škol.
Během pobytu byli naši žáci ubytováni v hostitelských rodinách, díky čemuž měli jedinečnou příležitost poznat každodenní život, zvyky i kulturu místních obyvatel. Tato zkušenost jim umožnila nahlédnout do života v jiné zemi zcela autentickým způsobem a navázat nová mezinárodní přátelství.
Celý týden byl nabitý pestrým programem. Žáci se zapojili do řady projektových aktivit, poznávali baskickou kulturu a tradice a účastnili se tematických workshopů. Měli možnost vyzkoušet si tradiční baskické sporty, jízdu na kajacích i tradiční tance.
Součástí programu byla také návštěva muzea světoznámého módního návrháře Cristóbala Balenciagy. Žáci se zde nejen seznámili s jeho tvorbou, ale sami si vyzkoušeli roli módních návrhářů a popustili uzdu své kreativitě. Nechyběla ani návštěva města Bilbao, které všechny zaujalo svou architekturou, atmosférou i bohatým kulturním životem.
Setkání v Baskicku přineslo účastníkům nejen nové znalosti a zkušenosti, ale také mnoho krásných zážitků, na které budou ještě dlouho vzpomínat. Projekt Erasmus+ tak opět potvrdil, jak důležité a inspirativní je mezinárodní setkávání mladých lidí.
Projektové setkání pohledem našich žáků:
Jonáš Krejčí 5.A
V pondělí ráno jsem jel autem na letiště se svým spolužákem Michalem a jeho tatínkem. Na letišti v Praze jsme se potkali s ostatními. Letěli jsme do města Bilbao s přestupem ve Frankfurtu. Už na letišti nás čekalo milé přivítání. Potom jsme jeli autem k naší rodině domů, kde jsme se s Michalem ubytovali. Bydleli jsme ve velkém třípatrovém domě a měl jsem i vlastní pokoj. Naše rodina se o nás dobře starala. Chlapec, který nás ubytovával se jmenuje Unai. Má staršího bratra Miguela. Jejich mamka se jmenuje Maria a tatínek Igor. Pak jsme jeli do školy. Trochu jsme se porozhlédli po škole a začali jsme se seznamovat různými hrami v tělocvičně. Na venkovním hřišti jsme hráli míčovou hru jménem Eskopilota, která je v baskicku populární. Po večeři jsme se rozloučili a jeli domů spát.
Karel Hrubý 5.A
Když nás v úterý vzbudili, tak mě překvapilo, že škola začíná až v půl desáté. Byl to trochu šok. To by se mi také líbilo. Než jsem se vzpamatoval už jsme šli na snídani. Dostali jsme tradiční baskický dort s želatinou uprostřed a mnoho ovoce. Po snídani jsme dorazili do školy a začal nám program. Nejdříve nám ukázali celou školu a potom jsme hráli baskické hry. Nejvíc se mi líbilo tahání pneumatiky. Večer jsme šli s rodinami hrát bowling a to bylo moc hezké. A nejvíce se mi na pobytu líbilo koupání v moři. Zjistil jsem, že si s baskickými spolužáky hodně rozumím a do Baskicka bych se rád podíval znovu.
Filip Klestil 5.A
V úterý ráno jsem vstal a k snídani nám španělská maminka připravila klasický baskický koláč - byl moc dobrý. Společně jsme vyrazili pěšky do školy. Ve škole na nás čekal program. V tělocvičně nám zatancovali na uvítanou, jejich třídy jsou jiné než u nás a jejich zahradu. Oběd byl ve školní jídelně a k obědu jsme měli rizoto a kuře. Po obědě jsme si hráli na školní zahradě. Nakonec jsme dělali soutěže v jejich tělocvičně. Ze školy jsme šli na bowling s celou třídou a k večeři jsme měli KFC a potom jsme šli spát.
Josefína Krásová 4.A
Eliška Brožová 4.A
Náš středeční den byl zajímavý. Ráno jsme si dali snídani a šli jsme ke škole, kde na nás čekal autobus. Cesta trvala hodinu a cílem bylo návrhářské muzeum Cristobala Balenciagy. Viděli jsme tam různé oblečení, které se mi líbilo. Po prohlídce jsme měli workshop - zkusili jsme si vyrobit návrhy oblečení a to mě moc bavilo. Z muzea jsme šli na pláž. I přes chladné počasí jsme se vykoupali v moři. Bylo studené a byly tam velké vlny. Když jsme se dokoupali, tak jsme šli na zmrzlinu, kde dávali obrovské kopečky a zmrzlina byla výborná. Potom jsme se vydali na cestu zpět.Když jsme se vrátili, tak nám Enary maminka udělala večeři a potom jsme šli spát. Na celém pobytu se mi nejvíce líbil bowling, nakupování a plavba na kajaku v Bilbau. Také jsem poznala nové kamarády.
Ema Vernerová 5.A
Johanka Zárubová 5.A
Ve čtvrtek ráno jsme se s Emčou vzbudily docela pozdě. K snídani jsme měly palačinky a tousty. Šly jsme do školy na pohodu, protože to máme kousek. U školy čekal autobus, který nás měl odvézt na zastávku metra. Tím jsme jeli k řece, na které budeme plout. Přijely jsme tam a jako první jsme se musely převléct do neoprenu, aby nám nebyla zima. Bylo to fakt na těsno, ale to je dobře. Měly jsme asi 15ti minutový výcvik, aby jsme se uměly zachovat, když se překlopíme. Když jsme konečně šly na vodu, tak jsem se trochu bála. Byla to fakt hodně velká zábava. A taky jsme hrály na vodě hry jako třeba: když zapískaly jednou, tak si měl stoupnout ten, co je ve předu a když zapískaly dvakrát, tak si měl stoupnout ten, co je vzadu. A když zapískaly třikrát, tak si měly stoupnout oba a měly u toho, co stojí, pádlovat. Pak řekly, že už musíme jít, což mě mrzelo, ale nevěděla jsem, že ještě něco chystají. Když jsme vylezly z kajaků, tak jsme skákaly do vody. Musely jsme se převléct, protože jsme šly nakupovat. Já jsem si koupila chipsy, žvýkačky a suvenýry (dvě propisky). Když jsme byly ve vlaku, tak mě bavilo, když jsem stála, protože se vlak hodně houpal. Když jsme jely zpátky do rodin (nás ubytovávala Lur), tak jsme se měly připravit na obrovskou večeři. Byla to fakt obrovská večeře! Zeptali se nás, jestli s nimi náhodou nechceme hrát na "policajtovou schovku". Tu jsme si zahráli, ale potom už jsme musely jít, protože se stmívalo. Večer jsme si připravily věci na druhý den a šly spát.
Michal Vacek 5.A
Do Baskitska jsem se moc těšil. Nikdy dříve jsem ve Španělsku nebyl. Byl jsem moc překvapený, protože to tu vypadalo spíše jako v Anglii. Jak příroda, tak i počasím. Bydlel jsem u moc fajn rodiny. Taťka byl Igor, velký hodný pán. Mamka, Maria, byla na nás moc hodná. Starala se o nás dobře. Unai, kluk, který mě hostoval byl stejně starý jako já. Dobře jsme si rozuměli. Měl rád fotbal a fandil Atleticu Bilbao. V pokoji měl jejich plakáty. Měl o tři roky staršího bratra, Miguela. V pátek jsme vyráběli ve škole bannery. Každý jsme si vybral čtvercový kus látky, na který jsme pomocí jiných látek, mašlí, knoflíků, krajek vyšili svůj motiv. Všechny materiál bylo recyklované oblečení. Poté jsme spojili naše motivy do dvou bannerů. Jeden jsme si přivezli k nám do školy a druhý si nechali v Zeberiu. Společně jsme se naobědvali v jejich školní jídelně, měli jsme pastu s rajčatovou omáčkou, citronový jogurt a vodu. Po obědě jsme se ještě mohli prolézt na horolezecké stěně, kterou měli přímo ve škole. Na rozloučenou nám škola připravila překvapení, všichni si stoupli do řady a tleskali nám a plácali si s námi. Bylo to moc dojemné. Pak nás rodiny odvezly na letiště, kde jsme čekali na náš let do Frankfurtu. Let trval přes dvě hodiny. Ve Frankfurtu jsme měli dvě hodiny na přestup na let do Prahy. Přistáli jsme ve 23:13.
Erasmus + se mi moc líbil a doufám, že se ještě někdy někam podívám.
